Na žádost ODS jsme provedli forenzní šetření následujících otázek:

Naše šetření bylo omezeno skutečností, že v mnoha případech jsme od osob, se kterými jsme vedli rozhovory, a to včetně některých minulých a současných pracovníků a představitelů ODS, obdrželi konfliktní a nekonzistentní informace.
Z důvodu časového omezení šetření a nedostatku jakékoliv donucovací pravomoci
z naší strany jsme nemohli sledovat všechny směry šetření. Nicméně naše zjištění, související s výše uvedenými otázkami, jsou následující:

V průběhu šetření jsme od různých svědků obdrželi konfliktní verze některých událostí. Byla rovněž učiněna prohlášení, pro která nebyly nalezeny podpůrné důkazy. Taková prohlášení jsou v této zprávě v zájmu celistvosti a průhlednosti uvedena, a to i přesto, že existují konfliktní verze a nedostatek podpůrných důkazů. Nicméně
z důvodu, že by mohlo dojít k poškození osob s ODS nesouvisejících, které jsou uvedeny v těchto prohlášeních, bude identita těchto osob chráněna ve všech případech, kdy jsme nenalezli žádné nezvratné důkazy, které by tato prohlášení potvrzovaly. Získané informace nebyly vynechány ani cenzurovány, pouze jména byla zašifrována, abychom chránili ty osoby, pro které nebyly nalezeny žádné podpůrné důkazy.

Ve smlouvě bylo rovněž stanoveno, že společnost Deloitte & Touche provede během svého šetření určité dohodnuté procedury. Tyto procedury jsou podrobněji popsány
v článku 3 této zprávy. Tyto dohodnuté procedury, v upraveném rozsahu, jsou zásadní pro určení rozsahu šetření.

Použitá metodologie je popsána ve článku 3. Šetření se však muselo vyrovnat
s mnoha překážkami a omezeními. Při seznamování s touto zprávou by měly být brány v úvahu tyto okolnosti:

Obecně bylo šetření zaměřeno na získání co nejvěrnějších informací týkajících se financování ODS, účetních postupů a na prověření toho, zda údaje prezentované
v účetnictví jsou spolehlivé. Abychom těchto cílů dosáhli, provedli jsme řadu procedur včetně analytických postupů, vznesli jsme nespočet dotazů a zorganizovali jsme mnoho rozhovorů, které byly pro úspěšné splnění zakázky dle našeho názoru nezbytné. Výsledky těchto procedur jsme vyhodnotili. Níže uvádíme stručný přehled provedených procedur:

Vzhledem k tomu, že účetní záznamy ODS byly centrem zájmu našeho šetření a jejich špatný stav by mohl mít na ODS nepříznivý dopad, je této záležitosti věnována samostatná část zprávy. V této části popisujeme nedostatky ve stávajícím účetnictví, upozorňujeme na dopad těchto nedostatků a posuzujeme úlohu auditu ODS.

V průběhu našeho šetření jsme posuzovali úlohu auditu a případný vliv stávajícího auditora ODS na správnost vedení účetnictví a účetních výkazů. Účetní výkazy ODS jsou auditovány od roku 1994. Audit je ukončen vždy v období do konce března každého roku, kdy musí být auditované účetní výkazy předloženy Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Podle našeho názoru z výše uvedeného vyplývá, že audit účetních závěrek ODS
za roky 1994 až 1997 vedl pro ODS k nesprávnému ujištění o úplnosti a správnosti finančních výkazů. Nesplnil také úlohu identifikovat chyby a nesprávnosti, které vznikaly při vedení účetnictví a sestavení účetních výkazů. Z této příčiny tedy audit nesplnil svou úlohu upozornit vedení ODS na významné problémy, které uvnitř ODS existují.

Výše zmíněná porušení zákona o účetnictví jsou dále detailně popsána v článku 5 této zprávy. Dle našeho názoru účetní záznamy ODS - nevyjadřují vzhledem k nedodržení výše uvedeného zákona - skutečnou situaci ve financování ODS. Některé
z nedostatků popsaných v následujících článcích této zprávy mohou být přičteny na vrub nesprávným účetním postupům.

V následujících článcích se zabýváme hlavními zdroji příjmů ODS. Jsou zde popsány výsledky šetření a zdůrazněny nedostatky zjištěné během našeho posouzení zdrojů příjmů.

Důležitou součástí předmětu smlouvy bylo určit, zda ODS dodržuje příslušné zákony upravující financování politických stran. Byli jsme rovněž požádáni o posouzení toho, zda ODS dodržuje svá vlastní vnitřní pravidla týkající se přijatých darů. Během našeho šetření bylo zjištěno, že ODS porušuje příslušné zákony upravující dary i svá vlastní vnitřní pravidla. Porušování těchto zákonů a pravidel je popsáno níže.

Zákon o dani darovací, dědické a o dani z převodu nemovitostí č. 537/1992 Sb. (dále: zákon o dani darovací) stanovuje placení darovací daně ze všech obdržených darů osobou přijímající tyto dary. Zákon také určuje povinnost podávat přiznání k dani darovací, na jehož podkladě vyměří finanční úřad daň.

Jak je popsáno v článcích 5.2, 5.5, 5.6 a 5.7 této zprávy, je velmi pravděpodobné, že ODS nedeklarovala všechny příjmy z darů získané během prověřovaného období. Některé dary nebyly deklarovány vůbec, zatímco jiné byly nesprávně zaúčtovány jako členské příspěvky. Na základě našich zjištění uvedených v těchto článcích se domníváme, že ODS v některých případech nedodržela zákon o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí. Dle našeho názoru u některých nezpochybnitelných zjištění stále existuje významná daňová povinnost.

V článku 5 se zaměříme na několik případů, kdy ODS zjevně nezaúčtovala ve svém účetnictví všechny své příjmy. Příklady velmi pravděpodobných nezaúčtovaných příjmů jsou následující:

Vzhledem k faktu, že dle vnitřních směrnic ODS není povinností uzavírat s dárci písemné smlouvy, není možné určit, zda byly předloženy skutečně všechny darovací smlouvy ve smyslu vnitřních směrnic ODS uvedených v bodě (ii) výše. Doporučujeme, aby byla zavedena povinnost uzavírat písemné darovací smlouvy a tyto smlouvy bezprostředně registrovat tyto smlouvy ve zvláštní evidenci. Tím se zvýší průkaznost účetních záznamů.

Tento dar nebyl zahrnut do výroční zprávy za rok 1994. Tím byl porušen paragraf 18 zákona o sdružování v politických stranách. Dle tohoto paragrafu jsou všechny politické strany povinny uvést seznamy veškerých darů a dárců za příslušný rok
ve výroční finanční zprávě. V případě, že dar přesáhne částku 100 000 Kč, měly by být uvedeny podrobnosti o dárci. Nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by dokazovala, že se Nadace občanů dopustila porušení zákonů nebo jiného předstupku.

Položky č. 1 až 4 představují dar v celkové výši 7 500 000 Kč poskytnutý ODS jedním dárcem, tj. paní Mlejnkovou. Tento dar byl však rozčleněn ve výroční zprávě ODS za rok 1995 a v přiznání k dani darovací nesprávně rozdělen na čtyři dary
od osob uvedených výše. Paní Mlejnková nebyla ani v jednom případě uvedena jako dárce. Její totožnost byla určena na základě rozboru výpisů z bankovních účtů.

Během našeho rozhovoru paní Mlejnková výše uvedený dar potvrdila. Potvrdila také, že nebyla zprostředkovatelem ve styku se čtyřmi osobami oficiálně uvedenými
v účetních záznamech ODS. Podle její výpovědi pocházely prostředky na tento dar
od anonymního dárce z Hongkongu. Vzhledem k tomu, že nám paní Mlejnková odmítla podat bližší informace, nebyli jsme schopni totožnost původního dárce zjistit. Během rozhovoru s panem Bohdanem Dvořákem, bývalým členem výkonné rady ODS, jsme se však dověděli, že dar poskytnutý paní Mlejnkovou byl v ODS obecně považován za dar Společnosti 1 (zašifrováno). Nebylo získáno žádné potvrzení této výpovědi. Bylo to také Společností 1 (zašifrováno) popřeno.

Během rozhovoru s Jiřím Kolářem, bývalým poradcem Josefa Zielence, jsme získali další informace o daru pana Šrejbra. Podle pana Koláře s ním o Šrejbrově daru jednal jeden z jeho kolegů poradců, Osobou 1 (zašifrováno) ze Společnosti 2 (zašifrováno). Osoba 1 (zašifrováno) údajně panu Kolářovi sdělila, že zaúčtované dary od pánů Bacse a Sinhy nejsou pravé a že pravým dárcem byl Milan Šrejbr. Osoba 1 (zašifrováno) vyjádřila své obavy ze spojení se společností Moravia Steel, jejímž předsedou představenstva byl pan Šrejbr. Moravia Steel uspěla v privatizaci společnosti Třinecké Železárny. Osoba 1 (zašifrováno) se obávala politických rizik spojených s přijetím daru od úspěšného účastníka privatizace.

Pan Reichsfeld, bývalý zaměstnanec Hlavní kanceláře ODS, v rozhovoru s námi popřel informace pana Ratiborského. Pan Reichsfeld byl prý požádán panem Ratiborským a paní Šorfovou, zaměstnankyní Hlavní kanceláře ODS, aby prohlásil, že pan Reichsfeld zprostředkoval dva dary od pana Zemana a paní Kopernické. Pan Reichsfeld dle svých slov neustále odmítal toto prohlášení učinit.

Považujeme za důležité zdůraznit, že níže uvedení dárci, kteří nejsou zašifrováni,
s námi při šetření ochotně spolupracovali a poskytli nám informace o svých darech. Nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by dokazovala, že se některý ze zašifrovaných nebo nezašifrovaných dárců dopustil porušení zákonů nebo jiného přestupku. Dle našich informací je skutečností, že odpovědnost za nezaúčtování těchto transakcí nenesou pouze zaměstnanci ODS.

V článku 5.2.2 bylo zjištěno, že jména pánů Schejbala, Ovského, Vimmera a Králíčka byla použita k rozdělení darů od paní Mlejnkové. Přestože jejich jména byla použita, jak je uvedeno v článku 5.2.2, ve spojitosti s darem od paní Jarmily Mlejnkové, který byl proveden bankovním převodem, tyto čtyři osoby potvrdily, že samy poskytly ODS dary uvedené výše v tabulce (položky č. 1 až 4). Každý z těchto poskytovatelů uvedl, že jeho dar byl poskytnut v hotovosti a že o tom nevlastní žádný doklad. Tyto další dary v účetních záznamech ODS zaúčtovány nejsou. Jiná potvrzení o existenci těchto darů se nepodařilo získat.

Ze svědectví Zdeňka Proseka, primátora města Plzně, vyplývá, že Společnost 3 (zašifrováno) (viz položka č. 5 ve výše uvedené tabulce) mu nabídla finanční výpomoc pro ODS. Dle této výpovědi bylo záměrem Společnosti 3 (zašifrováno) podpořit hospodářské reformy v České republice. Během rozhovoru pan Prosek uvedl, že částka 800 000 Kč byla předána v hotovosti paní Heligové, oblastní manažerce ODS pro město Plzeň. Tato suma byla podle nepřímých a nepotvrzených informací paní Heligovou uložena na bankovní účet u IPB. Během ověřování výpisů z bankovních účtů jsme neobjevili žádný vklad ve výši 800 000 Kč. Domníváme se proto, že tato částka nebyla uložena na žádný známý účet ODS. Ověřili jsme rovněž, že tento dar není zaúčtován v účetnictví ODS. Od Společnosti 3 (zašifrováno) potvrzení tohoto daru nemohlo být získáno. Článek 5.7 této zprávy uvádí podrobnosti o rozhovoru s paní Heligovou.

Podle pana Proseka, položka č. 7 výše uvedené tabulky přestavuje také dar poskytnutý pro ODS za účelem financování místních voleb. Ověřili jsme, že tento dar není v účetnictví ODS zaúčtován. Společnost 4 (zašifrováno) však poskytnutí tohoto daru popřela. Společnost 4 (zašifrováno) poskytla vysvětlení, že dar, na který odkazoval pan Prosek, byl ve skutečnosti poskytnut plzeňské nadaci, která s ODS nesouvisí.

Položka č. 8 představuje dar poskytnutý ODS společností Plzeňský Prazdroj, a. s. Dar byl zprostředkován společností Swist ET, která vystavila společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s., tři faktury v celkové 367 000 Kč, údajně za poskytnutí služeb firmou Swist ET společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. Zástupci Plzeňského Prazdroje, a. s., však potvrdili, že částka byla považována za dar poskytnutý straně ODS prostřednictvím Swist ET. Takto byla také zaúčtována v záznamech společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. Jelikož dar není v účetnictví zaúčtován, nenašli jsme žádný doklad, že by společnost Swist ET straně ODS tuto částku vyplatila. Podrobnosti o úloze společnosti Swist ET jsou uvedeny v článku 5.7 této zprávy.

V průběhu ověřování jsme rozeslali dopisy dárcům ODS a požádali jsme je
o potvrzení detailů o jejich darech evidovaných v účetnictví ODS. V případě darů evidovaných v účetnictví ODS, u kterých není k dispozici darovací smlouva a k nimž nebyly získány potvrzovací dopisy od dárců, nejsme schopni formulovat žádný závěr. Vzhledem k nedostatku informací nemůžeme vyjádřit názor na to, zda tyto dary byly skutečně obdrženy, nebo správně zaúčtovány. Jde o následující dary:

Posoudili jsme půjčky, které byly straně ODS poskytnuty během prověřovaného období. Toto posouzení tvoří součást našeho mandátu a bylo provedeno za účelem zjištění všech půjček poskytnutých ODS, které nebyly zachyceny v účetnictví. Posoudili jsme půjčky, které byly poskytnuty finančními a nefinančními institucemi.

V průběhu roku 1994 byl úvěr od Investiční a poštovní banky zvýšen
o 10 000 000 Kč a byla splacena částka 1 000 000 Kč. Závěrečný zůstatek byl tedy
ve výši 49 000 000 Kč. Během stejného období byla Creditanstaltu splacena částka 4 000 000 Kč, a závěrečný zůstatek byl tedy ve výši 6 000 000 Kč. Dodatečná částka vypůjčená od IPB ve výši 10 000 000 Kč byla použita v dubnu 1994 v plné výši
na splacení úvěru poskytnutého Českou pojišťovnou.

V průběhu roku 1996 pohyby na účtu 951 - ”Dlouhodobé bankovní úvěry” zobrazují splácení výše zmíněného úvěru od IPB. Během tohoto období byl zůstatek snížen ze 47 000 000 Kč na 37 700 000 Kč. Během roku 1996 byl Pragobankou, a. s. v rámci smlouvy o úvěru č. 0396010 poskytnut ODS krátkodobý úvěr ve výši 65 000 000 Kč. Tento úvěr byl poskytnut za účelem financování volební kampaně ODS. V rámci dohody mezi oběmi stranami byl tento úvěr 29. srpna 1996 splacen v plné výši. Tento úvěr je v účetních záznamech zobrazen správně.

Naše posouzení úvěrů poskytnutých straně ODS během roku 1997 neobjevilo žádné úvěry, které by nebyly zaúčtovány v účetnictví. Nemáme tedy žádný důvod se domnívat, že by v tomto období byly takové úvěry straně ODS poskytnuty.

Položky 2 a 3 představují bezúročné půjčky poskytnuté ODS panem Ottou, které byly následně splaceny.

Pan Havlena během našeho rozhovoru uvedl, že zprostředkoval půjčku ve výši 3 500 000 Kč a také potvrdil, že ODS poskytl svou část půjčky ve výši 600 000 Kč. Při seznámení se svědectvím paní Petrusové a pana Krampery nebyl pan Havlena schopen vysvětlit, proč to popírají. Uvedl, že to nebyl on, kdo odevzdal smlouvy těmto dvěma osobám nebo přijal jejich půjčky. Nebyl schopen identifikovat osobu, která za to byla odpovědná. Pan Havlena posléze přiznal, že smlouvy pana Krampery a paní Petrusové nejsou autentické, ale popřel, že by za ně nesl odpovědnost.

Během tohoto období ODS obdržela čtyři státní příspěvky, tj. 15 347 000 Kč ke dni 15. května 1996, 1 417 000 Kč dne 5. června 1996, 164 760 400 Kč dne 22. června 1996 a 19 500 000 Kč k datu 1. listopadu 1996. Podle našich výpočtů byly tyto částky vypočítány a straně ODS vyplaceny správně. Tyto platby jsou v účetnictví ODS zaúčtovány správně.

Během posuzování jsme identifikovali mimořádný členský příspěvek, který byl členem zaplacen, ale nebyl zachycen v účetních záznamech ODS.

Pan Jaroslav Jurečka ve svém prohlášení uvádí, že Oblastní kanceláři ODS
Plzeň-město zaplatil mimořádný členský příspěvek ve výši 200 000 Kč. Podle pana Jurečky částka 200 000 Kč byla v hotovosti předána paní Heligové v Oblastní kanceláři ODS Plzeň město. Podle tvrzení pana Jurečky paní Heligová vystavila potvrzení, které ale pan Jurečka již nemá.

Pátý kongres ODS se konal 17. a 18. prosince 1994 v Karlových Varech. Anna Röschová, členka Parlamentu České republiky a bývalá představitelka ODS, uvedla, že představitelé strany vyjádřili znepokojení související s organizací Pátého kongresu. Paní Röschová uvedla, že bylo zcela nemožné uhradit náklady kongresu
v tom rozsahu, jak proběhl, z rozpočtu, který byl k dispozici. Tím vznikly pochybnosti, jak byl Pátý kongres financován, neboť bylo jasné, že finanční prostředky nepocházely z rozpočtu ODS.

Během našeho rozhovoru s Václavem Koutníkem, bývalým předsedou Oblastního sdružení ODS v Hradci Králové, a s pány Šafaříkem a Vlasákem, dvěma představiteli ODS, kteří byli pověřeni organizací Šestého kongresu, nám tito pánové potvrdili úlohu společnosti Swist ET. Na naši žádost o podpůrnou dokumentaci související
s Šestým kongresem jsme obdrželi seznam nákladů v celkové výši 2 657 616,40 Kč a smlouvu uzavřenou mezi ODS a Swist ET. Nikdo nám nebyl schopen poskytnout rozpis příjmů souvisejících s Šestým kongresem. Další podrobnosti o společnosti Swist ET a o jejím zapojení do organizace kongresů ODS viz článek 5.7 této zprávy.

Přestože úloha společnosti Swist ET v rámci Šestého kongresu, uspořádaného
v Hradci Králové, byla potvrzena ODS i společností Swist ET, obě strany vyloučily, že by se společnost Swist ET podílela na přípravě Pátého kongresu v Karlových Varech. Uvedly, že společnost Swist ET v té době ještě neexistovala. Důkazy však naznačují, že společnost Swist ET vznikla 25. listopadu 1994, tedy 3 týdny před zahájením Pátého kongresu. Získali jsme také fakturu ze 6. ledna 1995 vystavenou společností Swist ET pro společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. Na faktuře, podepsané Olgou Heligovou za Swist ET, se uvádí, že částka 123 000 Kč je fakturována za reklamní služby poskytnuté společností Swist ET během Pátého kongresu ODS v Karlových Varech od 16. do 18. prosince 1994. Z toho vyplývá že společnost Swist se na organizaci Pátého kongresu podílela. Tím lze vysvětlit, proč není tato akce zaúčtována v účetnictví ODS - odpovídalo by to postupu zvolenému v případě Šestého kongresu v Hradci Králové.

Podle sdělení Bohdana Dvořáka, bývalého člena výkonné rady ODS, plynuly velké částky darů a sponzorských příspěvků z celostátních kongresů ODS a jednání výkonných rad. Pan Dvořák označil zisky z těchto akcí jako možný zdroj finančních prostředků nezaúčtovaných v účetnictví ODS.

Pan Rösch, který se uvedeného setkání účastnil, uvedl, že odmítl přijmout částku ve výši 706 000 Kč. Pan Rösch a paní Röschová byli následně paní Heligovou informováni, že tyto peněžní prostředky byly odevzdány paní Krčmářové v Hlavní kanceláři ODS. Paní Krčmářová a paní Šorfová během našeho rozhovoru potvrdily, že paní Heligová zanechala peníze v Hlavní kanceláři k uložení do sejfu. Nicméně paní Krčmářová zjevně tuto částku později paní Heligové navrátila. Podle paní Heligové byly tyto peníze použity během volební kampaně ODS v západních Čechách. Paní Röschová vyjádřila pochybnosti o takovém použití těchto finančních prostředků.

Během dalších rozhovorů paní Šárka Hermanová, manažerka Oblastního sdružení ODS v Hradci Králové, potvrdila, že náklady na rekonstrukci budovy hradila reklamní společnost Swist ET. Šárka Hermanová rovněž předložila příslušné smlouvy uzavřené mezi Swist ET a ODS. Dle předložených smluv si ODS pronajala dotyčné budovy od města Hradec Králové za částku 37 481 Kč ročně (tj. nájemné v roce 1992). Společnost Swist ET si dále pronajala jedno poschodí této budovy od ODS a souhlasila s financováním rekonstrukce budovy za částku nepřesahující 800 000 Kč a dále souhlasila s instalací ústředny v ceně do 60 000 Kč. Tyto náklady na rekonstrukci byly uhrazeny společností Swist ET jako úhrada nájemného.

Během rozhovorů se skupinou osob z Hradce Králové, vedenou panem Augustinem Čermákem, jsme byli informováni o dalších finančních prostředcích ODS, které nebyly zapsány do účetních záznamů. Paní Šejvlová a pan Novotný uvedli, že Václav Koutník, bývalý předseda Oblastního sdružení ODS v Hradci králové, předložil dne 27. března 1995 při jednání Oblastního sdružení částku 750 000 Kč. Paní Šejvlová i pan Novotný byli tomuto jednání přítomni. Částka byla údajně předložena v hotovosti. Podle jejich informací pan Koutník obdržel částku nezapsanou v účetních záznamech ODS od pracovníků Hlavní kanceláře ODS
v Praze, přičemž tato částka měla být použita k financování činností Oblastního sdružení. Pan Koutník měl údajně při jednání rovněž uvést, že byl požádán, aby potvrdil podpisem přijetí částky 1 000 000 Kč bez ohledu na to, že přijal pouze 750 000 Kč.

Pan Koutník v našem rozhovoru popřel převedení jakékoli hotovosti z Prahy do Hradce Králové. Popřel jakékoli vědomosti o částce 750 000 Kč, která měla být údajně převedena z Prahy do Hradce Králové během března 1995. Podle jeho výpovědi se inventarizace bezpečnostní schránky v Komerční bance uskutečnila, ale schránka obsahovala pouze osobní dotazníky volebních kandidátů. Při konfrontaci s průkazným zápisem z inventarizace, na kterém jeho podpis potvrzoval existenci hotovosti v trezoru, odpověděl, že tento dokument není autentický. Vypověděl, že mu byl předložen čistý list papíru se záhlavím ”16. října 1996, Komerční banka HK-inventarizace hotovosti”, který podepsal a předal paní Šejvlové. Podle výpovědi pana Koutníka musely být informace o hotovostních částkách doplněny až poté.

Paní Šárka Hermanová, manažerka Oblastního sdružení ODS v Hradci Králové, při rozhovoru podpořila tvrzení pana Koutníka o uvedené inventarizaci hotovosti. Paní Šárka Hermanová se rovněž odvolala na oficiální knihu návštěv vedenou v Komerční bance; z této knihy vyplývá, že dne 16. října 1996 navštívili trezor pouze pan Koutník a paní Šárka Hermanová. Paní Šárka Hermanová rovněž popírá přítomnost paní Šejvlové při inventarizaci hotovosti. Paní Šejvlová však trvá na tom, že ačkoli její jméno není v knize návštěv uvedeno, doprovázela paní Hermanovou a pana Koutníka při inventarizaci hotovosti. Komerční banka v Hradci Králové nám potvrdila, že při návštěvě trezorů nemusí být zapsáni všichni návštěvníci. Pracovníci Komerční banky nám potvrdili, že jelikož paní Šejvlová nebyla majitelkou trezoru, je zcela možné, že její jméno nebylo zapsáno spolu s dalšími dvěma jmény návštěvníků trezoru, jejichž jména se objevují jako majitelé trezoru. Paní Šejvlová byla rovněž schopna poskytnout detailní popis trezorů v bance, přestože k těmto trezorům neměla jiný možný přístup.

Další získané informace potvrzují domněnky o údajně nezaúčtovaných finančních prostředcích poskytnutých regionálním pobočkám ODS na financování aktivit daných regionů. Pan Bohdan Dvořák, který je bývalým členem výkonné rady ODS, uvedl, že dle jeho informací byla částka ve výši několika milionů korun nezaúčtovaná
v účetnictví ODS k dispozici regionům. Taková částka měla být údajně k dispozici
v západních Čechách na volební kampaň. Pan Dvořák i pan Lubomír Reichsfeld, bývalý zaměstnanec Hlavní kanceláře ODS nás informoval, že osoba odpovědná za rozdělení těchto nezaúčtovaných finančních prostředků různým regionům je paní Krčmářová, vedoucí účetní ODS. Pan Dvořák dále uvedl paní Šorfovou jako jednoho ze zaměstnanců ODS, kteří měli na starost rozdělování těchto nezaúčtovaných finančních prostředků. Paní Šorfová i paní Krčmářová tato obvinění popřely.

Podle výpovědi pana Reichsfelda byly tyto nepřiznané finanční prostředky rozděleny oblastním manažerům paní Krčmářovou v hotovosti. Pan Reichsfeld rovněž dále uvedl, že přední pracovníci ODS si tohoto postupu pravděpodobně nebyli vědomi. Pan Dvořák nás informoval o utajovaném souboru dokumentů, o jehož existenci se mu údajně zmínila p. Krčmářová. Tyto dokumenty údajně obsahují informace
o nelegálním financování ODS a jsou nedostupné. Podle výpovědi pana Dvořáka vede tuto evidenci paní Krčmářová. Nepodařilo se nám ověřit existenci této evidence. Existence této evidence byla popřena také paní Krčmářovou.

Pan Grundman nebyl schopen vysvětlit, proč paní Rendlová pokud tento dar skutečně odmítla přijmout, ho při jedné ze svých četných cest do Hlavní kanceláře zde neodevzdal nebo proč nepoužil způsob bankovního převodu.

V období 1994 až 1997 činil průměrný členský příspěvek (včetně mimořádných členských příspěvků) 378 Kč až 451 Kč na osobu za daný rok. Při svém šetření jsme identifikovali řadu značně vysokých mimořádných členských příspěvků. Identifikovali jsme rovněž řadu případů, kdy je souhrnná částka představující skupinu členů zaúčtována bez řádného rozdělení na jednotlivé členy. Šetření v oblasti členských příspěvků jsme zaměřili na tyto mimořádné členské příspěvky
a na souhrnné členské příspěvky přesahující částku 100 000 Kč.

Z informací získaných během našeho šetření vyplývá, že účetní záznamy ODS týkající se mimořádných členských příspěvků nezobrazují skutečný stav financování strany. Existují přesvědčivé důkazy o manipulaci mimořádných členských příspěvků
s cílem zapsat do účetních záznamů dříve nezaúčtované finanční prostředky. Kromě zjištění uvedených výše jsme od dalších členů strany rovněž obdrželi informace potvrzující tento způsob legalizace neevidovaných finančních prostředků. Tito členové však odmítli poskytnout výpověď využitelnou v naší zprávě. Nehledě na toto odmítnutí je pravděpodobné, že manipulace s účetními záznamy ODS byla prováděna systematicky.

Během šetření vzniklo podezření týkající se příjmů a výdajů ODS, které nebyly zapsány v účetnictví. Ukázalo se, že určité aktivity ODS byly zajišťovány nebo organizovány dvěma soukromými společnostmi, Swist, s. r. o. (dále jen Swist ET), a MASTER ART, s. r. o. (dále jen Master Art). Finanční aspekty těchto aktivit nebyly zapsány v účetnictví ODS, ale v účetnictví těchto společností byly pravděpodobně vedeny. Pozornost však byla věnována především skutečnosti, že bývalí přední představitelé ODS v západních Čechách paní Olga Heligová a pan Ivan Kovář mají
v těchto dvou soukromých společnostech obchodní podíly.

Společnost Master Art byla zapsána do obchodního rejstříku 3. května 1995. Na základě doloženého výpisu z obchodního rejstříku ze dne 15.9.1995 jsme zjistili, že tuto společnost vlastní následující osoby: Olga Heligová (20 %), Ivan Kovář (20 %), Miroslav Kalous (20 %), Jiří Černý (20 %) a Otakar Skřivan (20 %). Tito čtyři společníci jsou rovněž registrováni jako výhradní jednatelé společnosti. I tato společnost má sídlo v Plzni.

Ačkoli byl dar určen pro ODS, tento dar není do jejích účetních záznamů zanesen. Není tedy zřejmé, zda společnost Swist ET vůbec částku ODS zaplatila. V odstavci (i) výše byl učiněn odkaz na smlouvu uzavřenou mezi ODS a Swist ET. Podle této smlouvy měla firma Swist ET v průběhu kongresu ODS exkluzivní právo pronájmu reklamních ploch. Z dostupných důkazů není patrné, zda si sponzoři ODS byli vědomi faktu, že z jejich příspěvků bude mít užitek především společnost Swist ET.

Obavy vycházející z dvojí role paní Heligové a pana Kováře přiměly Oblastní radu ODS města Plzeň jmenovat komisi k prošetření této záležitosti. Této komisi bylo uloženo prošetření řízení ekonomiky ODS v Plzni pod vedením paní Heligové a dále prošetření otázky dvojí role paní Heligové a pana Kováře. Komise byla jmenována 27. listopadu 1995 a zprávu o svých zjištěních vydala 5. října 1996. Krátký souhrn nálezů komise obsahuje následující zjištění:

Na základě uvedených zjištění došla komise již 5.10.1996 k závěru, že dvojí úloha paní Heligové a pana Kováře představuje střet zájmů poškozující ODS. Objevila také, že správě majetku ODS není věnována dostatečná péče a že účetní záznamy nejsou vedeny řádným způsobem. Dle komise není paní Heligová, osoba odpovědná za tyto činnosti, pro plnění těchto úkolů dostatečně kvalifikována. Komise rovněž vyjádřila obavu a překvapení z toho, že tyto problémy nebyly odhaleny dříve příslušnou kontrolní komisí. Za člověka odpovědného za výše uvedené potíže byl považován bývalý předseda Oblastního sdružení ODS Plzeň - město, pan Antonín Pečenka, protože mu byly údajně známy dvojí role výše zmíněných osob.

Podle své výpovědi Anna Röschová věděla o existenci těchto prostředků a o jejich převodu do Hlavní kanceláře ODS. Paní Röschová si pak u paní Krčmářové ověřila, že peníze byly skutečně uloženy v Hlavní kanceláři. Paní Röschová požádala paní Šorfovou, zaměstnankyni Hlavní kanceláře ODS, aby ji informovala o vývoji této záležitosti. Při následném zjišťování osudu peněz jí bylo paní Šorfovou sděleno, že peníze byly vráceny paní Heligové. Nebylo jí však vysvětleno, proč byly prostředky bez zaúčtování v záznamech ODS vráceny paní Heligové. Paní Krčmářová i paní Šorfová přijetí těchto finančních prostředků do Hlavní kanceláře ODS potvrdily.

Během našeho rozhovoru paní Heligová uvedla, že si nepamatuje, že by se schůzka, na níž mělo být panu Röschovi nabídnuto 706 000 Kč, vůbec kdy konala.

Vyžádali jsem si seznam akcí organizovaných těmito společnostmi pro ODS
a smlouvy uzavřené ve spojitosti s těmito akcemi a s podpůrnou účetní dokumentací ke každé akci. Přestože nám byla předložena část podpůrné dokumentace, jako např. smlouvy uzavřené s ODS, nejdůležitější informace nám poskytnuty nebyly. Nebyla dodána konečná finanční vyúčtování akcí ani informace související s příjmy z těchto akcí. Nemohli jsme proto zjistit skutečnou finanční situaci s ohledem na akce pořádané pro ODS společnostmi Swist ET nebo Master Art. Není možné si vytvořit jasnou představu o rozsahu prospěchu, který ze vztahu mezi ODS a společnosti Swist ET a Master Art pro tyto společnosti a jejich představitele plynul.

Vzhledem k nedostatku zákonných pravomocí, které jsme při šetření postrádali,
a chybějícím důkazům jsme u některých šetřených skutečností nemohli dojít
ke konečnému vyhodnocení. To se týká podezření z neodůvodněného udělování privatizačních smluv a existence tajného bankovního účtu ODS ve Švýcarsku.
V dalších článcích se zmíníme o údajích, které jsme během svého šetření zjistili.

V průběhu šetření jsme kontaktovali právní oddělení Swiss Federal Banking Commission a požádali je o pomoc při hledání možného bankovního účtu
ve Švýcarsku. Protože Deloitte & Touche nepožívá žádné zákonné vyšetřovací pravomoci, museli jsme se spolehnout na dobrovolnou spolupráci všech stran. Tento nedostatek zákonných pravomocí samozřejmě vyloučil právo přístupu k důvěrným bankovním informacím, a to zvláště v zahraniční jurisdikci. Po konzultacích s Swiss Federal Banking Commission bylo dohodnuto, že jedinou efektivní metodou, jak vyhledat bankovní konto ve Švýcarsku je, aby Policie České republiky zaslala oficiální žádost Federálnímu úřadu Policie ve Švýcarsku. Doporučujeme, aby Policie České republiky, jako součást svého šetření v této záležitosti, tuto žádost podala a tak získala oficiální potvrzení, zda nějaké související bankovní konto ODS ve Švýcarsku existuje.

Nikdo z výše uvedených lidí nebyl schopen poskytnout v souvislosti
s existencí švýcarského konta ODS podpůrné důkazy. Během našeho ověřování záznamů ODS nebylo nalezeno žádné nezávislé potvrzení existence švýcarského bankovního konta. doporučujeme proto, aby za účelem vyjasnění záležitosti, Policie České republiky provedla vyhledání bankovního konta podle výše navrženého postupu.